Nastal opět podzim, období, kdy staré a tajuplné uličky působí ponurým až strašidelným dojmem. Nejinak tomu bylo v dávno zapomenuté židovské čtvrti v Boskovicích. Spleť méstních starobylých ulic, náměstíček, průchodů, dvorů a zákoutí se o víkendu 31. října – 2. listopadu proměnila v dějiště bitvy, která měla rozhodnout o tom, kdo se stane novým Velkým Vontem!
Stínadla! Tajuplná, nebezpečná čtvrť, do které se teď už zase několik týdnů neodvážil ani jeden chlapec z Druhé strany. Spleť křivolakých uliček s nesčetnými schůdky a zábradlíčky, uličkami škrábajícími se vzhůru do kopců a zase řítícími se jako do hlubiny, plná tajemných průchodů, neprobádaných zákoutí i záhadných dvorečků. A v tomto bludišti žijí spousty hochů, uzavření do sebe a nepřátelští vůči každému, kdo zde nebydlí a sem nepatří. Dlouho byl pokoj. Téměř rok. Až se ze Stínadel za tichých večerů začala opět ozývat docela zřetelně válečná píseň Vontů! Píseň beze slov, nápěv nahánějící hrůzu, jehož podivuhodné tóny jako by magicky přitahovaly a lákaly odhalit tajemství Stínadel…
Právě dobíhaly poslední říjnové hodiny a minuty, kdy nezvykle přeplněný osobní vlak ze Skalice nad Svitavou přijížděl již po soumraku do Boskovic. Nebylo divu. Lákavá představa vydat se do Stínadel, získat hlavolam ježka v kleci a uspět třeba ve volbě Velkého Vonta, zaujala hned několik zájemců z různých regionů. Do bývalého okresního města se vydali zástupci 385. Rychlý kokos z Českého Brodu, 45. OBS Bobří stopa z Brna, 1. ROK Bahňáci z Prštic, 6. ROK Širokko z Liblic, 8. ROK Veselý čtyřlístek ze Silůvek, či další účastníci z Hodonína, Přerova, Kunštátu či České Skalice.
Ubytování bylo zajištěno v bývalém Dvořáčkově mlýně, který nyní slouží jako zázemí Boskovickým skautům. Ještě v páteční večer byl celý sraz zahájen krátkou divadelní scénkou v letním kině. Na pódiu se nepředstavil nikdo jiný, než slavný klub Rychlých šípů. Z dáli znějící válečná píseň Vontů naznačovala, že ve čtvrti, sousedící s Druhou stranou, se něco děje. Mapa Stínadel, kterou měli hoši k dispozici, neobsahovala názvy ulic, a tak Mirek prozradil úkol, který čekal na soutěžní družinky – vydat se do křivolakých uliček, názvy ulic vypátrat, a přitom se vyhnout hlídkám znepřátelených Vontů.
Večerní pátrací hra se sice protáhla, leč nakonec všem se podařilo slepou mapu dostatečně doplnit a vyhledat poté u kostela sv. Jakuba kostelníka. Od něj cesta dále vedla k bývalému Velkému Vontovi Nekolovi, který prozradil, že se na židovském hřbitově nachází hrob Maxmiliána Drápa a ukrytá vzácná známka MODRÝ MAURITIUS! Ta připadla nakonec do rukou pátračům z ulice Rejdiště, další v pořadí skončili 2. Na talířku, 3. V chapadlech, 4. Na špitálku, 5. Kocouří hrádek, 6. Psí ulička. Když už se zdálo, že páteční dobrodružství je u konce, objevil se na obloze měsíc a v jeho záři také na hřbitovní zdi silueta muže s bílou maskou. Když se ve tmě ozval známý zvuk zacinkání kovového ježka v kleci, bylo zřejmé že nás brzy čeká shledání s Širokkem!
Po budíčku se z první listopadové ranní mlhy vynořili členové Vontské rady s nákupem, aby všem sdělili radostnou zprávu, že rohlíčky od mistra pekaře budou ke snídani obzvláště vypečené. Vybrat si bylo možné také ze tří druhů marmelád – jahodové, meruňkové a borůvkové. A co více, čaj do staré kořenářky značky Pilgram byl dostatečně rozsvícen.
Ve Stínadlech již bylo připraveno osm různých stanovišť, na kterých soutěžící plnili nejrůznější úkoly. Za splnění každého z nich pak obdrželi starý klíč. Až se jim podařilo získat všechny, byl jim umožněn vstup nahoru na radniční věž, kam kdysi chodíval zvonit také Jan Tleskač. Poslední úkol byl jednoduchý. Zpozorovat z ptačí perspektivy dům se dvěma bílými komíny a poté již spěchat k němu hledat TLESKAČŮV DENÍK. Pořadí v této hře bylo následující: 1. Rejdiště, skončili 2. Na talířku, 3. V chapadlech, 4. Na špitálku, 5. Psí ulička, 6. Kocouří hrádek.
V dopoledním čase proběhla ještě úkolovka, v níž měli soutěžní družinky 45 minut na splnění několika úkolů v uličkách. V této hře první místo shodně obsadilo trio ulic – Na špitálku, Kocouří hrádek a Psí ulička, kterým to vyneslo hned 6 bodů do bodování.
Stejně jako loni jsme mohli v obědové pauze vsadit na kartu jistoty, a to cateringovou firmu Mažňák a syn z jídelny ÚČŇÁK ve Velkých Opatovicích, která nám zajistila řízky nadměrné velikosti a bramborový salát delikátní chuti. Někteří účastníci dokonce přemýšleli o tom, že do odpolední bojové hry využijí jako štíty právě řízky velikosti XXL, které by díky svým rozměrům bezpečně ochránili před střelami nepřítele!
A právě hned po obědě nás čekala bojovka se štíty a papírovými koulemi! Jednotlivé soutěžní skupinky si v hracím území udělali skrýše s vlajkami, o které se neúprosně bojovalo. Zasažená osoba se musela jít oživit ke kostelu, špitálu nebo synagoze, aby mohla v boji dále pokračovat. Nevětší bojová vřava probíhala v oblasti „U vážné studny“, kde útok pavlačového komanda v jednu chvíli přerušila místní drbna Rypáčková! Palba tak musela být vedena na soupeře z ústupových pozic. Vontská bitva skončila v pořadí: 1. Rejdiště, 2. Kocouří hrádek, 3. V chapadlech, 4. Psí ulička, 5. Na talířku, 6. Na špitálku.
Následně byli všechny skupinky svolány k bývalým masným krámům, odkud se shora vzduchem poletovaly lístečky, tzv. nosy. Na nic byla napsána zpráva, která pátrače přivedla na stopu kroniky Vontů. Najít však bylo třeba svatyni Uctívačů ginga, poté tajnou šifru v ohradách a na závěr také starý židovský dům, který ukrýval další šifru ve svém dvoře. Až poté bylo možné vstoupit do podzemní chodby v židovském domě Mikve, který ukrýval ve svém sklepení starobylou rituální nádrž a také VONTSKOU KRONIKU. Tu získala skupinka ulice V chapadlech, další v pořadí do tajných dveří do starého sklepení vstoupili: 2. Na talířku, 3. Kocouří hrádek, 4. Rejdiště, 5.-6. Psí ulička a Na špitálku.
Mezitím se na staré židovské ghetto snesl soumrak a schylovalo se k vyvrcholení boje ve Stínadlech. Očekávané střetnutí s maskovaným mužem, který držel ve svých spárech tleskačův hlavolam, bylo tu! Napětí a ticho v ulicích by se dalo krájet, když tu se z hloubi ulic ozval bojovný ryk. Dav pronásledovatelů byl Širokkovi v patách! Ježka v kleci nakonec ukořistili Vontové z ulice Talířku. Další pořadí pak bylo 2. Na špitálku, 3. Psí ulička, 4. V chapadlech, 5. Rejdiště, 6. Kocouří hrádek.
Nyní bylo třeba rozhodnout o tom, kdo se stane novým Velkým Vontem. Všichni se shromáždili v židovské synagoze, kde se tento slavnostní akt uskutečnil. Stejně jako kdysi soupeřilo spolu duo Losna – Mažňák, také dnes se o vládu nad Stínadly utkali dva adepti. Ulice na Talířku nominovala do finále Vítka, ulici Rejdiště pak reprezentovala Áďa. O tom, kdo se stane náčelníkem Stínadel se rozhodovalo v několika disciplínách. Tou první bylo hlasování, kdy zástupci všech ulic mohli do volební urny vhodit lísteček z jedním kandidátů. Následovali pak zkouška výřečnosti, znalost stínadelských zajímavostí a zkouška psychiky a lstivosti. Po chvíli bylo rozhodnuto – v poměru 3 ku 1 uspěl kandidát ulice na Talířku. Novým Velkým Vontem se tedy stal Vítek Čečetka, kterému blahopřejeme a doufáme, že Vontskou organizaci povede správným směrem!
V rámci slavnostního večer v židovské synagoze došlo také na poděkování organizátorům a pořadatelům. Za svůj přínos v rámci akcí pro děti a mládež, či za aktivitu na táborech a v oddílové činnosti byla udělena vyznamenání Březovým lístkem. 1. BL barvy zelené obdrželi Petr Prosser – Nekola, František Pačes – Chlebastik a Eduard Kubík. 2. BL barvy světle modré Tadeáš Správka – Bíba. Gratulujeme!
Závěrem se sluší poděkovat všem, kteří se zasloužili, že se tako akce uskutečnila a vydařila. V první řadě si vážím úsilí Petra Prossera, který opět přispěl ke zdaru akce velkou měrou. Dále bych vyzdvihnul přínos organizátorského týmu ve složení Nekola, Bíba, František, Košile a Eda, kteří jednotlivé body programu, hry a další důležité věci připravovali nejen v rámci několika pracovních schůzek. Dále pak přímo na místě svojí pomocí při hrách přispěli též Soki, Sharp, Winoga, Čáp, Doubravka, Any, či Žluťásek. Cením si také přínosu Aldy Pavelky – Profesora, který pro nás připravil na sobotní večer skvělou přednášku o historii Boskovického ghetta. Stihli jsme také zhlédnout první díl animovaného seriálu Rychlé šípy, což byla příjemná tečka na IV. ročníkem akce „Tajemství Stínadel“. Tak zase někdy v křivolakých a tajemných uličkách na shledanou.
Buďme svorni! Žlutá je barva naše! Nevyzraďme nic, co víme! Mlčelivost chrání nás!
Krátký film Tajemství Stínadel v Boskovicích: https://www.youtube.com/watch?v=t-Bj149xfJs
Fotoalbum od Aldy Pavelky: https://www.rajce.idnes.cz/pavelka123/album/tajemstvi-stinadel-v-boskovicich
