Křivolaké uličky, slepá zákoutí a všudypřítomné napětí. Jevíčko se o víkendu od 16. do 18. října 2026 proměnilo v záhadnou čtvrť, kde ožil odkaz Jaroslava Foglara. Téměř padesát dětí se žlutým špendlíkem na klopě vyrazilo do uliček, aby posbíralo vytracené listy z Vontské kroniky a zvolilo si nového vůdce.
Vše odstartovalo v pátek večer, kdy se sportovní hala na Žlíbkách zaplnila halasem 48 dětí a 12 vedoucích. Po rozřazení do skupin se u barokní sýpky odehrálo setkání stávajícího Velkého Vonta Vítka s neznámou postavou. V rozhovoru se ozývaly obavy o budoucnost Stínadel, ale i poznámka o zápisu v kronice odhalující pravou identitu Široka! Ten však rozhovor vyslechl, kroniku ukořistil a uprchl do tmy. Při zběsilém útěku začal ztrácet jednotlivé listy, které sice obyvatelé čtvrti posbírali, ale odmítali je vydat zadarmo. Vontové proto museli hned v první hře prokázat odvahu: jejich úkolem bylo přenést hořící svíci spletitými, stráženými uličkami na druhý konec města a zároveň zmapovat nejbezpečnější trasu, aby některé listy z kroniky získali nazpátek.
Sobotní dopoledne prověřilo schopnosti Vontů na několika stanovištích. Čekalo je například natáčení propagačního videa o Jevíčku, úniková hra ze zámeckého sklepení i rychlé předávání zpráv na vrchol městské věže. Po obědovém guláši byl prostor pro výrobu a malování vlajek, štítů a tvorbu papírových koulí. S načerpanou energií zachvátil Jevíčko v odpoledních hodinách chaos. Ulicemi běhaly bandy dětí se štítem občas větším než ony samy a bojovaly koulemi o nadvládu (což se některým místním maminkám uspávajícím děti moc nezamlouvalo).
Vyvrcholení programu však přišlo až se stmíváním, kdy se v ulicích znovu objevil Široko. A to nejenom jeden, měl s sebou i dva falešné dvojníky, kteří u sebe ale žádného ježka v kleci neměli! Večerní klekání se stalo signálem pro zahájení volby Velkého Vonta v prostorách synagogy, kterou osvětlovaly pouze plápolající svíce a lampiony. V celkovém bodování se nejlépe umístili pátrači z ulic Křivánkovy, Růžové a Barvířské, za nimiž následovaly týmy z ulic Horní Farní, Soudní, Kobližné, Krátké a Úzké. Po prvním vyřazovacím kole zbyli již jen tři zástupci, kteří poměřili své síly v udržení hořící svíčky, ve vytlačování soupeře z kruhu a konečně v samotném vyndávání ježka z klece. Titul Velkého Vonta nakonec obhájil Vítek Čečetka z Růžové ulice, který slíbil i v příštím roce bránit stínadelské chlapce a děvčata před bezprávím. Sobotní noc pak uzavřela tradiční vontská píseň, posezení u ohně a promítání seriálu Rychlé šípy.
Nedělní program na nedaleké Smolenské přehradě patřil už jen třetině nejvytrvalejších, zatímco zbytek spěchal domů k nedělním obědům. Scenérie nejbarevnějšího víkendu v roce dotvářela atmosféru krutého boje na lodích o plovoucí jablka na hladině. I přes počáteční popírání se nakonec někteří dobrovolně i méně dobrovolně do chladné vody vrhli, aby ukořistili jablko nebo zpomalili soupeře. Úspěšný víkend zakončil poslední zbytek účastníků odjezdem autobusem z Velkých Opatovic, taky vstříc maminkám a pozdním obědům 🙂
