Klubaři se vylodili ve Vrbčanech

18 června, 2024
469
Views

Po objevení krásy lomu Velká stráž u Vrbčan jsme se rozhodli, že zde uspořádáme 7. června větší terénní hru pro 385. KBS Rychlý kokos a jeho další kamarády. Vzhledem k blížícímu se 80. výročí vylodění v Normandii a naprosto ideální podobě lomu pro tuto hru jsme se rozhodli tímto způsobem připomenout nejsložitější výsadkovou operaci.

Páteční odpoledne nebylo pro tuto akci sice ideální, ale přesto se naší hry zúčastnili kamarádi z Liblic, Doubračic, Prahy i vzdálených Moravičan. Celkově 12 dětí, 5 hrajících a 2 nehrající dospělí. Nafoukali jsme obě výsadkové lodě a vysvětlili si pravidla, která nebyla složitá.

Jeden břeh byla Anglie a druhý břeh byla Normandie. Na obou březích vlály vlajky. V Anglii to byla vlajka americká a v Normandii vlajka německá. Abychom nehráli s nacistickým symbolem, byla to německá námořní vlajka z první světové války.

Američané se měli nalodit a přeplavit přes Lamanšský průliv. K vylodění zde byly dostupné pouze tři pláže. Na nich samozřejmě již čekala německá obrana. Němci však museli hrát s výrazným hendikepem, neboť se mohli přemisťovat pouze po kamenech a tam, kde chyběly, nesměli vstoupit. Američané se mohli pohybovat volně a dokud byli na moři, mohli držet příďový štít. Bojovalo se nerfkovými zbraněmi a střelivem. Pokud by se Němcům podařilo dobít americkou loď, mohli se také nalodit a pokusit se obsadit americké velitelství v Anglii.

Na začátku jsme se rozdělili na dvě čety, jedna útočila a druhá bránila, přičemž se po ukončení kola ve svých úlohách vyměnily. Došlo k mnoha dramatickým soubojům na plážích, ve druhé linii i v té poslední, která již bránila samotný prapor velitelství. V posledním kole pak útočilo z lodí všech pět dospělých a německá obrana byla velmi silná.

Historie se však nedá obelhat, ve všech šesti kolech tak byli Němci poraženi a Američané ovládli Normandii. Jak k tomu dodal Jarda: „Tak to má být, zlo jest poraženo“.

Po ukončení boje jsme nechtěli opustit lom, ještě dlouho jsme plavali, pluli na lodích, lezli po skalách a vyprávěli si u ohně. Je to skutečně krásné místo, nevylučuji, že se sem ještě na nějakou hru nevrátíme.

Štítky:
·

Napsat komentář