Již potřetí v řadě se uskutečnil jarní „předtáborový“ sraz hochů a děvčat z klubů, oddílů a táborů SPJF. Tentokráte se všichni sjeli o víkendu 17. – 19. května do Rakoveckého údolí na Vyškovsku, kde jsme nedaleko obce Račice měli zajištěno tábořiště U pytláka. Víkendová hra pod názvem „Via Geamăna“ nás zavedla do rumunského pohoří, kde se tři detektivní skupiny vydali do okolích hor bojovat s rumunskou mafií!
„Policejní oddělení pro boj proti organizovanému zločinu z Bukurešti vyhlásilo pátrání po hlavě rumunské mafie Borisi Jumatătem. Mezi oddělení Tento kontroverzní podnikatel a majitel zhruba dvacítky firem s neprůhlednou vlastnickou strukturou, které jsou spojovány s nelegálním byznysem s nemovitostmi a kriminální aktivity jako jsou pašování a obchod s drogami. Sám Jumatăte se dostal do širšího povědomí Rumunů v souvislosti se sérií únosů politiků a zahraničních turistů v roce 1998, které zřejmě zorganizoval. Pojďte se s námi zapojit do pátrání po Jumatătem a jeho deseti kumpánech!“
V pátek odpoledne se do Račic začínají postupně přijíždět skupinky účastníků ze všech možných světových stran. Byli tu Winogovci z Českého Brodu a hoši z klubu Rychlý kokos, Hagenovci z Mohelnice, oddíl Bobří stopa z Brna, či oddíl Tygří dráp ze Štramberka a Prahy. Deštivé počasí nakonec naštěstí složilo zbraně, a tak jsme na tábořišti postavili pár stanů a rozdělali táborový oheň. Po několika seznamovacích hrách na zahřátí byli utvořeny tři skupinky, jenž soutěžili pod názvy: SPD, Trinity a Kratom.
Následně Čáp představil pravidla celovíkendové hry. Detektivové měli na slepé mapě Rumunska pátrat po ukrytých mafiánech a odkrýváním políček získávat bodové ohodnocení podle druhu políčka, dle místa, kde se nacházelo – nížina, hory, město.
Ještě v páteční večer proběhla první bodovaná hra. Detektivní sbory se vydali do pohraničního místa, kde Rumunsko odděluje od Srbska řeka Dunaj. Cílem bylo nejen si najít a zprovoznit svoji loď, ale navíc v úplné tmě se vydat pod vodní hladině za mafiány na jejich člunech a snažit se je „dotykem“ zneškodnit. Po návratu zpět na tábořiště se ještě sedělo u táboráku a zpívalo.
Druhý den nás čekalo pokračování úsilí všech skupinek o odkrývání dalších políček na mapě, na které si však bylo třeba vydělat bodovaných disciplínách. Bodový zisk tak vyneslo třeba bingo, nebo bojové a pohybové hry na louce z dílny Tygřího drápu.
Po dopoledním programu na tábořišti a obědě nás čekala výprava do Rakoveckého údolí. Z tábořiště U pytláka se vydáváme k rozcestí Pod Černovem a následně po červené turistické značce proti proudu Rakovce až ke skále Beran. Soutěžní skupinky také měli jedinečnou příležitost vydělat si rumunské Lei, aby si za ně nakupili další políčka na mapě. Turlogh vytáhl z rukávu hned několik osvědčených pochodových her, které měl vyzkoušeny na členech oddílu Černý delfín, či na Ostrých šavlích. Kousek za Artézskými studnami se k nám přiblížila bouřka a po chvíli rozhodování pokračujeme v cestě dál. U studánky Pavlíny doplňujeme tekutiny z přírodních zdrojů a poté nás již Soki vedl tajnou indiánskou soutěskou mezi skalami k vrcholu Tulačka. Zde se nám naskytl jedinečný pohled do údolí, které již bylo prosvíceno slunečními paprsky. Nahoře na hřebeni u skal pak proběhla dramatický bojovka, kterou si z kapsy své košile vytáhla Košile a překvapila nás tedy velmi mile!
Po návratu zpět se odpočívalo, vařilo na ohni, jedlo, pilo a hlavně se skupinky dostávali dále po rumunské mapě. Někteří detektivové byli na stopě po mafiánech v Karpatech a dalších pohořích, jedna skupinka vsadila na pátrání přímo v Bukurešti, což bylo bodově také nejvíce výnosné. Večer dolehla na tábořiště příjemná atmosféra. Šum jarního dne utichl, z dály se ozývalo jen kukání kukačky a dole z údolí byl slyšet projíždějící mrtvý vlak železniční tratě Vyškov – Adamov. Dolní část Rakoveckého kaňonu začala pozvolna pohlcovat mlha, jež vznikla po dnešním deštíku. Tu a tam ji prosvítil svit měsíce a tváře táborníků rozsvítily plameny táborového ohně. Náladu na tábořišti nepokazila ani nečekaná bouřka, která se na Drahanskou vrchovinu přihnala nad ránem.
Nedělní program pak vyvrcholil návštěvou sídla mafiána Jumatăteho, který se neuvelebil nikde jinde na samotném Račickém zámku. Toto místo se zajímavou historií si pro své nekalé úmysly nevybral náhodou. Monumentální honosná stavba poskytovala svým majitelům nejen pohodlí a luxus, ale zejména perfektní úkryt v hlubokých lesích Drahanské vrchoviny. Ve 14. století se hradu zmocnil loupežný rytíř Friduš z Linavy, který prchl až po obléhání vojsky Jana Lucemburského. V září 1938 se za všeobecné mobilizace stal zámek sídlem generálního štábu Československé armády, která zde intenzivně připravovala plány na obranu ČSR proti očekávanému útoku německé hitlerovské armády.
Právě zde se uskutečnilo úplné vyvrcholení celého víkendu. Sice jsme na vlastní oči neviděli vířivky, luxusní pokoje, či zbojnici a další prostory, ve kterých šéf rumunského podsvětí lebedil. Ale i pohled z exteriéru nám mnoho prozradil. Po poslední hře a započítání posledních bodu přišlo oficiální vyhlášení konečného pořadí!
Napětí mezi účastníky by se dalo krájet, jelikož vítěz si z Račic odvezl suvenýr neobyčejný a ne ledajaký. Ve hře totiž byla speciální bankovka na 2000,- LEI vydaná v roce 1999 ku příležitosti zatmění slunce! Šťastným držitelem tohoto předmětu se stala detektivní skupina Kratom, která se stala vítězem celého víkendu. Na 2. místě pak skončili detektivové z Trinity a 3. místo obsadili okamurovci z SPD.
Po předání hodnotných darů se již všichni rozjeli do svých domovů nebo pokračovali prozkoumávat okolí železniční tratě mezi Vyškovem a Adamovem. Děkuji všem za spolupráci na přípravách srazu a na shledanou na podzim ve Stínadlech.
