O víkendu z 9. na 11. listopadu se malebné, historické město Moravská Třebová změnilo na tajemná Stínadla. Víc jak dvě desítky mladých foglarovců v sobě probudilo svá vontská já a vrhli se do boje s Černými maskami s cílem zajistit ve Stinadlech opět klid a vontský řád.
„Dlouhá a podivná je historie Vontských Stínadel. Od nepaměti bouřil a klokotal život hochů v jejích uličkách a zákoutích, tak jako nikde jinde. Nad mořem střech a stříšek se zelená večerní nebe, v oknech se rozsvěcují světla, vzduch voní, ulicemi spěchají neznámí lidé, všude je plno tajemných stínů a lampy mění soumrak ve večerní tmu. Večery, kdy je v ulicích všechno tak podivně tajuplné až strašidelné a kdy vzduch přímo sálá nějaký neznámým dobrodružstvím, jsou zase tady. V bludišti průchodů, dvorků a plácků leží zaprášeno velké a děsivé tajemství kolem kterého přecházeli celé generace. Pojďte s námi rozplétat jeho vlákna, zamotaná a zpuchřelá.“
V páteční podvečer 9. listopadu vystupují na železniční stanici Moravská Třebová první skupinky pátračů, kteří se vydali do neznámého města odhalit tajemství zdejších Stínadel. Přivítaly neznámé křivolaké uličky zahaleny do tmy takové, že by se v některých místech dala krájet, což bylo dáno zejména nižší hustotou lamp a luceren veřejného osvětlení. Mezi účastníky jsme mohli zapsat členy 45. OBS Bobří stopa z Brna, jednoho zástupce oddílu Tygří Dráp ze Štramberka, táborníci z Pikárce, 155. KBS Moravští Indiáni z Vyškova, 385. KBS Rychlý kokos z Českého Brodu, oddíl Dúbrava z Hodonína, či prozatím bezejmennou partu z Přerova. Ubytování bylo zajištěno ve skautské klubovně, kde jsme našli perfektní zázemí na dvě noci. Akce se zúčastnilo dohromady 42 účastíků, mezi nimiž byli i organizátoři z Moravské Třebové, Velkých Opatovic či Jevíčka.
V okamžiku kdy na radniční věži odbyla osmá hodina večerní se rozkřikla mezi davem zpráva, že se někde ve Stínadlech chystá schůze Vontské rady a kdo se o ní chce dozvědět něco více, musí si do slepé mapy zapsat správné názvy stínadelských ulic a rozluštit navíc tajemnou šifru. Vydat se rychle do uliček, hledat nápisy ulic a bojovat také s časem, aby měli vše dříve než ostatní. To bylo cílem zástupců šesti part rozdělených následovně:
Vontské ulice – soutěžní týmy se představují
Ti co měli již dostatek uliček zaznamenán a také rozluštili tajnou zprávu, zamířili k mostu se sochou sv. Jana Nepomuckého, kde je čekala zastávka u kostelníka od sv. Jakuba. Dále cesta vedla ke Schodům mrtvých, kde bylo třeba co nejpřesněji si zapamatovat jména postav, které ve stínadelské trilogii zemřely…. Poté již byla cesta ke kostelu sv. Jakuba volná a jako první dorazili ke hřbitovu pátrači z ulice Rejdiště. Druhá byla Myší past a třetí pak Belmutka. Až jsme byli všichni, mohli následně vyslechnout schůzi Vontské rady. Ta ve svém usnesení sdělila, že poslední Velká Vontka Košile byla zajata skupinou Černé masky, a je třeba ji někde v uličkách osvobodit a zachránit. Všichni následně spěchali z Křížového vrchu zpět do starého města najít informátora a zrádce Černých masek, který mohl napomoci najít místo s úkrytem zajatce! To bylo ve starém sklepení pod zámkem. Prvními zachránci se stali chlapci z ulice Belmutka, a Košile tak byla vytržena ze spárů nepřátelské party. V závěru večera se na zámecké estakádě objevil tajemný muž v černém obleku s bílou maskou a držel v ruce hlavolam Jana Tleskače! „Širokko – tak to se máme zítra na co těšit“!
Sobotní den začíná skvělou snídaní, které připravila naše kuchařská esa Jeremiáška a Podkova. Speciální čajíček, po kterém by si každý lupič odplivnul, rohlíčky s marmeládou či sýrem, to byl luxus jako v hotelu Intercontinental. Poté již vycházíme ven do mrazivého dopoledne, kdy nás nejprve čekalo pátrání po Vontské kronice, kdy bylo třeba co nejdříve rozluštit zprávu, jejíž každý dílek byl však střežen každou skupinkou. Bylo tak třeba zvolit co nejpreciznější strategii, zda bránit své doupě, nebo naopak zaútočit a vyplenit stanoviště ostatních a vzít jim vítr z plachet. Své druhé prvenství si připsalo Rejdiště, těsně před Myší pastí a ulicí v Hlubinách.
Poté se již pátrači vydali do uliček hledat stínadelské postavy, od kterých bylo třeba zjistit jejich jméno a podle pořadového čísla jej zapsat do tajenky. V uličkách tak byl ke spatření Losna, Vláďa Dratuš, Tonda Pírko, Pískloun, Nekola, Komour, Dymour, Ryška, Fred, Dabinel či zmíněné „dívčí“ duo Jeremiáška a Podkova. Dozvěděli se tak původní jméno Jana Tleskače, které měl, když byl ve 2 letech nalezen na ulici. Následně pak bylo třeba podle šipek najít obecní sirotčinec a od zřízence ústavu zjistit indicii vedoucí ke ztracenému deníku zámečnického učně. V této hře opět triumfovalo Rejdiště, které předstihlo Belmutku, Hlubináře, Myšáky, Červené schody i uličku Ve svíčičkách.
Poté už následovala obědová přestávka při níž jsme si mohli pochutnat na řízcích s bramborovým salátem od řeznictví Řezina a syn z Velkých Opatovic! Jakmile se všichni skvěle nadlábli, přišla na řadu přednáška o dějinách a vývoji heraldiky, šlechtických rodech, tvorbě erbu, blasumování erbů, kterou měl hezky připravenou Turlogh, jemuž asistoval Winoga. Následně dostali všichni možnost realizovat své teoretické poznatky v praxi a v rámci workshopu tak každá skupinka vyrobila svůj erb, jenž byl následně odbornou porotu posouzen a obodován. Plný zisk šesti bodů si připsala hodonínská ulička Ve svíčičkách, těšně na druhém místě byly přerovské Červené schody, třetí pak se svým výtvorem Belmutka. Dodatečně cenou útěchy bylo uděleno uznání estetickou komisí tvořenou Rolfem, který ocenil krásnou myš chycenou do Myší pasti, což by blahořečil nejen Štětináč!
Odpolední část programu dále doplnila velká Vontská bitva papírovými koulemi, při níž se turnajovým způsobem každý s každým, utkali všechny party proti sobě! Nejlepší palebné síly měla ulice Červené schody, která použila střely značky Verdun a své protivníky málem zahnala až do Černé vody. Druhé místo pak zcela zaslouženě ukořistili Vontové z Hlubin, kteří jako tajný trumf vytáhli své eso Filipku. Ta se ocitla v nepřátelské palbě ze všech stran a sama proti několika útočníkům odpalovala míčky štítem, jako náš hokejový brankář Dostál na nedávném Mistrovství světa puky vyrážečkou! Přihlížející publikum, včetně civilistů se dostalo do varu a statečné dívce, která jako by z oka vypadla komiksové Haha Bimbi, drželo proti přesile palce: A skutečně nemožné se stalo skutečností. Když poté Hlubiny slavili svoji nečekanou výhru, začalo se pomalu stmívat a došlo na předposlední hru. Tou byl boj o hlasy, ve kterém bylo úkolem vyhledat protivníky jiných ulic s svést s nimi souboj o hrací kartičky. Tentokráte své první vítězství získala Myší past, druhé byli Schody červené barvy a v závěsu o jeden bodík za nimi Belmutka.
Bodové rozestupy v tabulce byli mezi družstvy nevelké, a tak mohli téměř všichni pomýšlet na postup do finálového trojboje! Rozhodnout o změně v pořadí mohla poslední disciplína, která je při každém stínadelském srazu nenahraditelnou – hon na Širokka! Kromě tohoto přízraku s bílou maskou se však v uličkách pohybovali také příslušníci Černých masek, kteří měli u sebe v držení duplikáty ježků v kleci, za které bylo možno získat bonusové bodové ohodnocení, a tak kromě pravého hlavolamu bylo o co hrát. Plížit se ulicemi, vyčkávat a pak se pustit do běžeckého souboje s jediným cílem – získat cinkající kovový předmět do svých rukou. To se nakonec podařilo dívkám a Opici z ulice Myší past, která sevřela Širokka do své pastičky na hlodavce!
Konečné pořadí: 1. Rejdiště 38 bodů, 2. Myší past 32 bodů, 3. Belmutka 30 bodů, 4. Červené schody 28 bodů, 5. V Hlubinách 25 bodů, 6. Ve Svíčičkách 19 bodů
Zbývalo již jen rozhodnout, kdo se stane Velkým Vontem pro následující rok a nahradí odstupující Košili. Svého kandidáta mohly vyslat ulice umístěné na prvních třech pozicích. Do finále se tak dostali František, Veverka a Eda, přičemž pánové z tohoto tria měli zkušenosti již z předloňské volby v Třebíči, což se mohlo zdát jistou výhodou. Tu dokázal naplno zužitkovat Eduard, který ve všech disciplínách získal plný počet bodů a když se mu podařilo dostat i ježka z klece ven, bylo rozhodnuto. Slavnostně vyzdobeným a osvícením interiérem kostela svatého Jakuba zazněla píseň Vontů, nápěv beze slov, který dal na vědomí, že Stínadla mají opět svého vladaře.
Závěrem bych chtěl poděkovat Petru Prosserovi za velký díl práce při organizaci tohoto srazu, který se díky němu a jeho kamarádům nadmíru vydařil. Dík patří také celému organizačnímu týmu, který dále tvořili Turlogh, Soki, Košile, Ondra a dále pomohli přímo na akci Winoga, Any, Žluťásek, či Martin s Milanem. Děkujeme také skautskému středisku za poskytnutí ubytování v jejich klubovně, či Skautské nadaci Jaroslava Foglara za poskytnuté ceny. Ten, komu atmosféra stínadelských uliček již chybí, nemusí zoufat. Aktuálně je možné v několika městech hledat Rychlé šípy a to až do 17. prosince – více informací na http://www.hledamers.spjf.cz/
Buďme svorni! Žlutá je barva naše! Nevyzraďme nic, co víme! Mlčelivost chrání nás!
Fotoalbum od Milana: Stínadelská akce Moravská Třebová 2024 – milafila – album na Rajčeti
