Dovolím si faktografickou vsuvku k tvrzení, že oddil Jaroslava Foglara nenastoupil do sokolské organizace ale do ČSTV, jak se o tom diskutuje v komentářích pod článkem Sokolové a Jestřáb – 1. díl.
Právě kvůli tomu, že to tvrdí prezident Akademie Jaroslava Foglara a jeho pomýlený názor prebírají někteří členové SPJF, je třeba se záležitosti věnovat.
Oddíl v Sokole (a ve všech organizacích do kterých se musel transformovat Sokol během 20 let pobytu oddílu v Radlicích) prožil oddílově plodné a relativně “klidné” časy. Také tam vydržel 20 let v té těžké době po Únoru 1948.
Bez uzardění tedy používám slovní spojení “ochranná křídla Sokola” a dokonce lze asi i tvrdit, že se “Jestřáb stal Sokolem“. K tomuto tvrzení, aby bylo opravdu neprůstřelné, nestačí nahlédnout pouze do lejster sokolských, ale chtělo by to mít k dispozici i Jestřábovy deníky, kroniky, Čigoliga aj. Oddíl se stal sokolskými táborníky posléze sokolskými turisty. Oddíl tvořil v jednotě Radlice tábornický (turistický) odbor a Jestřáb ho vedl.
Využívám možnosti ofotit a publikovat některé sokolské archivní dokumenty z doby až po příchodu Foglarova oddílu do Sokola (v roce 1949), které ukazují, jak se organizace jmenovala. Určitě Sokol už nebyla organizace jako za Tyrše – komunisté utahovali opasky všude a tedy i v Sokole vznikly akční výbory, muselo se třeba hlásit, kdo má slavnostní sokolský kroj a tlačilo se, aby šli sokolové do prvomájového průvodu atd. atd. Ale stále se to jmenovalo (v roce 1949 i pár let později) Sokol.
Pěkně je to popsáno na Wikipédii v heslu ČSTV. Zájemcům o tuto tematiku to doporučuji.
Sokol s Jestřábem
Do sokolské jednoty v Radlicích vstoupil oddíl v roce 1949. Byl to Sokol ještě v dalších letech, což dokazují tyto materiály.
Myslím, že je zřejmé, že Akademie Jaroslava Foglara se s ČSTV mýlí a považuji záležitost za vyřízenou. Přikládám ještě zajímavost, kdy se v roce 1951 cpal do názvu radlické jednoty vetřelec, který nakonec zvítězil a Foglar i oddíl i tento název musel akceptovat.